Osm vzrušujících faktů o prsou; Marta (28) začala hořet při porodu; Žena si vzala starého boháče: zkrásněla a fotí nahá pro Slováky; Tohle mužům proběhlo hlavou, když poprvé viděli vagi… STOP! Na taková bulvární zákoutí Facebooku možná nechodíte. Jako analytik sociálních sítí tam ale občas zavítat musím. Pracovně. A je tam něco zajímavého? Pojďte se podívat…

Na Facebooku si vlastní bulvární noviny může zařídit prakticky každý. Jak na to? Nejprve si vytvořte veřejnou fanouškovskou stránku (fanpage). Klidně i jako nezisková organizace (!) Nazvěte ji, pokud možno “statusově” například: Mám dny, kdy mi není do smíchu. Volitelně můžete do názvu zakomponovat nějakou známou značku, například: McDonald’s by měl mít rozvoz jako pizza 🙂 (fantazii, drzosti a pravopisu se meze nekladou). A tuto fanpage následně začnete plnit obsahem “co web dal / co se kde našlo”. Obsahu budete potřebovat hodně, konkurence je velká. Optimem je cca 38 příspěvků denně (14 000 ročně)…

Tak, a tohle dnes může udělat prakticky každý. Konec konců, proto tady máme sociální sítě, ne? Já s tím rozhodně problém nemám!

Weby typu zábava + senzace mohou dosahovat až stovek tisíc sledujících. Prostě stránka, jakých jste už viděli desítky. Vybral jsem výše uvedený veřejný profil: Mám dny, kdy mi není do smíchu a zjistil základní statistická data této fanouškovské stránky:

Zkoumaná Fanpage má dlouhou historii (a přeji jí ještě dlouhý život), v průběhu které se změnil dokonce i její název (jak, a ve kterém období je vidět v následujícím grafu). A hele: příspěvky se na fanpage objevují náhle a potom už jedou strojovým stylem “jako Baťa cvičky”, přičemž počet zmínek je evidentně průběžně optimalizovaný:

Jede traktor, orat brambor aneb Více práce strojům…

Pokud někdy něco vyčítáme podnikatelům, pak se často jedná o optimalizaci. Optimalizují se daně, pracovní místa, zaměstnanci, prostor, čas i náklady. A dnes se optimalizují a automatizují i Facebookové fanpages, přesněji jejich obsah. Jako statistik automatické a opakované příspěvky z datových souborů v analýzách mažu (chceme vidět především lidské interakce). Dnes jsem ale udělal přesný opak. Spustil jsem bleskový průzkum těchto Facebookových (ehm…) farem lovících ovečky do svých sítí.

A začal jsem záměrně s více než půlrok starým příspěvkem s nadpisem: Co bude po skandálu na Primě s Janem Krausem? Může odejít jinam? Víme, kde by ho přijali

A jak to dopadlo? Tento konkrétní příspěvek byl publikován 949 krát na 845 různých fanouškovských stránkách (někdy i vícenásobně). Nemluvíme zde o běžném sdílení, ale o automatickém vkládaní stejného či mírně pozměněného (příspěvky se často nepatrně liší) klonovaného příspěvku na stovky až tisíce fanpages.

Do dnešního dne z původní skupiny 840 zůstalo 673 fanpages (-167 díky systémům Facebooku). Ve stejném období (od února do listopadu) přibylo minimálně 113 nových, podobně zaměřených stránek. A podobné analýzy by bylo možné provést pro stovky až tisíce podobných fanpages – stejně jako pro stovky až desítky tisíc kopírovaných příspěvků. Bum, cvak, bum, cvak…

Na tomto obrázku je vidět jeden z důvodu existence těchto fanpages – tím je cílené přivádění provozu na vybrané stránky.
Všimněte si malých změn v textu!

Místo závěru

Klonované příspěvky, fanpages jako přes kopírák, záměrné pravopisné chyby v názvech, automatické vkládání příspěvků mě dnes již nepřekvapuji ani nepohoršují – svým způsobem jsou tolerovanou bulvární zónou sociálních sítí. Chtěl jsem jen upozornit na rozsah (stovky tisíc až milióny sledujících) a způsob práce s touto nezanedbatelnou části mediálního prostoru (automatizace a hrnutí velkého množství příspěvků nízké kvality a informační hodnoty). Pokud sociální sítě mají ideálně být pestrou platformou, směsicí různých trendů a směrů, pak tady máme situaci, kdy “pro tisíce různých restaurací, jídelen, bister a bufetů vaří jedna kuchyně – a navíc stejná, jen různě balená jídla”.

P.S. Pokud se chcete poučit, kdy je nejlepší publikovat příspěvky lehčího typu, stačí se podívat na schéma zveřejňování příspěvků stránky: “Mám dny, kdy mi není do smíchu…” – publikační špičky se v pracovních dnech pokrývají s dobou kdy jíme, tehdy máme více času koukat na sociální sítě (snídaně, oběd, večeře + malý snack před spaním). Mají to prostě spočítané…